Trubka je aerofon, který patří do skupiny dechových  žesťových nástrojů. Za předchůdce trubky můžeme považovat zvířecí rohy či duté zvířecí kosti. Primitivní trubky se objevily již ve starověku, ale měli spíše jiné funkce než hudební.Od 17 století má trubka své místo i v orchestrální hudbě Základ trubky tvoří mosazná trubice ohnutá do spirálovitého tvaru, Tento tvar získala v 16 století. Oddělitelnou ,ale  nezbytnou částí je Jako u každého žesťového nástroje nátrubek. Stejně jako u lesního rohu byla trubka schopna hrát nejdříve jen alikvótní tóny. To se změnilo přidáním mechaniky na konci 18 století. Rozlišují se dva typy mechaniky. Pístový a otočný.Trubka má široké využití prakticky ve všech hudebních žánrech- v klasické hudbě,jazzu, popu i latinskoamerické hudbě.

rozsah

Ze všech v  současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje trubka nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu picollo trubku). Rozsah trubky je od ges do c4. Je samozřejmostí,že nejvyšší tóny jsou vyhrazeny pouze nejzkušenějším hudebníkům.

ladění

nejběžnější laděním je in B, Trubka tedy zní o tón níže než v notovém zápise. Relativně používaná je i trubka laděnná in C. Již méně obvyklé jsou trubky laděné in D, Es, F, G.

typy trubek

picollo trubka, basová trubka, kapesní trubka, klapková trubka, aida trubka nebo třeba snižcová trubka